Kambodža: rozporuplná zem s unikátním Angkor Watem

Kambodža původně nebyla na plánu naší cesty kolem světa. Dohodly jsme se s mojí kámoškou Nikčou, která byla zrovna tou dobou ve Vietnamu, kde učila přes organizaci AIESEC malé Vietnámky angličtinu, že dáme někde v Asii (velmi široký pojem ) sraz. A protože Nikča měla Vietnam už procestovaný, dohodli jsme se na Kambodži!

Nikča jela autobusem ze Saigonu do Phnom Penhu, kde jsme dali sraz. My přiletěli o dva dny dříve, jelikož nám bylo jasné, že ten týden s Nikčou spíš proplkáme, protože jsme se rok neviděly, a tak že si projdeme Phnom Penh s Marťou nejdřív sami.

Město jako takové nás nezaujalo. Provoz, zvuky, vůně, smrady, moře lidí… Ale i náměstí, které nás strašně překvapilo! Bylo obrovské a plné lidí, kteří hráli různé sporty – badminton, voliš, fotbal, prostě všecko a co bylo nejlepší – když si pustili hudbu z magneťáku a VŠICHNI tančili sestavu!! Jak spartakiáda, to se nám strašně líbilo! Tančili od mladých, po střední až staré lidi. Opodál byli staří samostatně a ti cvičili spíš aerobik. Ale prostě super, hodně lidí se tam hýbalo a bylo v kolektivu.

Taky ovšem všude byla spousta prostitutek, mladičkých a opravdu nevkusně zmalovaných a oblečených no a shemales. Z toho nám nebylo příjemně, ale co se dá dělat – není-li poptávka, nebyla-by ani nabídka!!

ČTĚTE také: Bali z jiného soudku – aneb Luxusní rozmazlování v 5☆ Ville Sungai na Bali

Směr Siem Reap, Kambodža

Následující den už jsme vyrazili dodávkou směrem Siem Reap, objevovat dané město a jeho chutě. Zakotvili jsme ve výborné veganské kavárničce na supr trupr véču a potom si dali pivka. Ráno nás však čekalo brzké vstávání a objevování chrámového komplexu Angkor Wat, který byl určitě hlavním důvodem našeho příjezdu do Kambodže. Půjčili jsme si velmi levně kole a šli čerpat síly na kutě

Angkow Wat – Siem Reap

Angkow Wat byl postaven počátkem 12. století a sloužil jako královský chrám. Angkor Wat je rovněž vyzobrazen na státní vlajce.

Celodenní vstup stál tuším 38 dolarů. Což je fér cena. Myslím, že cenu několikanásobně za poslední roky zvedli, aby odradili turisty. Které ani tak neodradili. Angkor Wat opravdu stojí za to vidět a ani zvyšující se suma turisty neodradí.

Nejprve jsme šli shlédnout západ slunce den předtím, na západ ten náš celodenní lístek platil. Byl krásný a my nasávali první energie z tohoto čarovného místa…

Další den jsme měli budíka kolem 4. ráno, nasedli na naše krasavce a vyrazili směr další chrámy! Volba dopravy na kole byla parádní! Za prvé to byl super výlet, za druhé jsme procvičili zadky no a taky jsme kdykoliv přesunuli, kam jsme chtěli. Celkově jsme navštívili ty nejhlavnější a nejnavštěvovanější chrámy, jejichž názvy bohužel nevím, a tuším i nějaké ty méně slavné

Smutná historie Kambodže

Kambodža má smutnou historii, ve velké zkratce: V letech 75-79 v ní řádili Rudí Kmérové, kteří vyvraždili každého vzdělaného, který jim přišel pod ruky, celkem umřeli 2 miliony obyvatel. Po většině území nasázeli pole na která nahnali ostatní obyvatele. A tak když jedete krajinou, vidíte téměř stále ty stejné scenérie – pole a pole bez jakýchkoliv stromů. Tak proto zmiňuji tu jednotvárnost. Kambodža je samozřejmě velká a tak si jsem vědoma toho, že scenérie se jistě mění. Zajedete-li na sever či na jih k moři, každé místo má co nabídnout. Ale na té hlavní turistické trase Phnom Penh – Siem není moc co k vidění. Já celou dobu sledovala políčka, zda nespatřím nějakého hada, kterých je v Kambodži požehnaně :)))) (moje úchylka… Nic jsem samozřejmě neviděla)

O celé historii Kambodže si můžete přečíst na Wikipedii, je zajímavá. Ostatně – každá země má svoji historii, kt ji poznamenává do dnes.

Pokus o okradnutí

Jinak mimo to, že je zde chudoba, tak se nás jako v jediné zemi pokoušeli okrást. Jasně, mohlo se to stát i jinde, ale já se “špatně“ cítila jen tady, v Kambodži. Když jsme stáli na chodníku a volali tuk tuk, dva borci jeli na motorce okolo a pokusili se Marťovi vytrhnout tablet z ruky. Ani neví, jak, ale nějak stihl zareagovat. Tablet pevně držel. Celkově ta ulice byla pofiderní, ale takový pocit jsme my osobně měli z celého Phnom Penhu – necítili jsme se zde bezpečně.

Ostatním lidem, se kterýma jsem se bavila, se Kambodža líbila. Je to prostě jako se vším – sto lidí, sto chutí!

A to je z mého kratičkého vyprávění o Kambodži asi tak vše… Kambodža je jedna ze zemí, do které se nechceme vrátit. Ale jistě stála za to vidět, už kvůli celému komplexu Angkor Wat!

Tak zase příště, s láskou Š.